Sloh je základem života. Děkuji za tento dar!

Já se nechci vracet zpět!

11. července 2009 v 20:02 | LM |  Postřehy podvědomí
Byla jsem zase na tom černým místě. Přitom se mě připomělo,jak jsem zde ještě před rokem šla v noci. Jak jsem jen mohla? No jo! Vždyť to bylo v tý době,kdy mě bylo vše jedno! Znáte ten pocit,že ať se kolem vás děje cokoli,vám je to jedno? Už jsem v takovém stavu dvakrát byla. Jednou to trvalo 3,5 roku ,podruhé naštěstí jen 2,5 měsíce. Už rok se držím. Ale dnes? Jako kdyby se to všechno vrátilo. Šla jsem po ulici,v uších mi zněla písnička Always od Bon Joviho. Když jsem míjela dva cyklisty,všimla jsem si postávajícího kluka,byl oblečený celý v tmavě zelené. Přesně takto jsem celý ty časy chodila. Znovu se mi vybavil ten otřesný denní režim,který mi však v tý době připadal "all right". Ráno se jen tak letmo mrknete na kartáček,prohrábnete háro,na sebe navlečete nějaký fusekle. Že je na nich tu a tam nějaká díra vám vůbec nevadí. Pak seberete šustáky,který jste včera pohodili na zem,na sebe hodíte nějaké tričko u kterého ani nevíte,kdy naposledy ho někdo žehlil nebo pral,ale nejsou naněm žádný fleky,takže co řešit,že?
Hrůza! Děs! Odporná otřesná minulost! Dlouho přemýšlím,jaký mám na takový roky svýho života vzpomínky... Žádný... Tehdá mě bylo vše jedno! Ani nevím,co jsem dělala po škole nebo jaké jsem měla zájmy. Ani nevím,jakou hudební skupinu jsem tehdy poslouchala... Asi žádnou... A co bylo moje oblíbené jídlo? Čekat... No... To si teď vážně nevzpomenu. A domácí mazlíčci? No,myslím,že v tý době jsem už andulku měla...
Konečně přestanu tupě koukat na toho kluka,který ještě teď stál na jednom a tom samém místě. Pomalu jdu domů. Až teď si uvědomuju,že celou tu dobu jdu v pruhu pro cyklisty. Detail. Je mě to jedno.
Znovu začínám mít ten pocit,co vždycky při těch stavech,kdy je vám vše jedno. Odmítáte pomoc druhých,protože si myslíte,že ikdyž na vás mluví,jste pro ně vzduch. Ale já nechci zpátky! Nechci spadnout tak hluboko,jako kdysi! Chci normálně žít a ne přežívat. Doufám,že už jsem ze všeho venku...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Terkina Terkina | 11. července 2009 v 20:10 | Reagovat

Přemýšlela jsem nad tím, ale vážně nevím, co by ty stavy mohly znamenat  :-? Možná depresi... Fakt nevím... Je mi to líto... Drž se  :-)

2 LucMoss LucMoss | Web | 11. července 2009 v 20:51 | Reagovat

Já se držím,ale nwvím na jak dlouho O_O

3 Sasadydzej Sasadydzej | 11. července 2009 v 23:26 | Reagovat

co se stalo?? :-(

4 LucMoss LucMoss | Web | 13. července 2009 v 14:08 | Reagovat

Nazvala bych to drobným výpadkem,dneska už jsem zase myslím v klidu... [:tired:]

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama