Sloh je základem života. Děkuji za tento dar!

Obyčejný den (povídka)

28. prosince 2010 v 17:46 | July. |  Postřehy podvědomí
Obyčejný den

Jako každé jiné ráno vstala. Omyla si obličej a odebrala na snídani.
Chvíli pozorovala malinkaté, však četné vločky sněhu.
Odešla zpět do pokoje. Nutkavě počala přepínat programy v televizi, stále a stále. Onen šedý nevzhledný ovladač ji nepřinášel pokoj. Nakonec jej zanechala na peřině a nevrle shlížela k onomu obrazu náhle se skvějícím před ní.
Nejistými pohyby rukou listovala novinami. Nalezla v nich dvě logické úlohy, jež byly do rubriky vkládány každý den.
Vyluštila je i za přítomnosti hlasů ozývajících se nejen z ulice na rub písemky z hudební výchovy.
Tiše pohlížela na výsledek úlohy první. Otcův věk dnes čítá třicet let, synův pět.
Poté věnovala pozornost i oné druhé. Tajenka: STASTNY NOVY ROK 2011.
Pousmála se, avšak znova ji pohltila samota.
"Proč?"
Následující hodinu se ještě pokoušela opravit své poslední dílo, jež ztělesňovala ona pouhá stránka v jejím, místy velice potrhaném a zašedlém sešitě.
Rozhodla se ulehnout.
Tiše přemýšlela: "Divný den. A smutný. Postrádám cit i svou paměť. Mé dny nepřinášejí žádné, byť jen drobné, malicherné, zápletky, žádné rozveselení. Myslím, že nyní již mohu odkráčet pryč..."



(Proč právě stíny započínají všechny hovory?)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama